Až do počátku 19. století se famfrpál hrál na běžných košťatech rozličné kvality. V porovnání se svými středověkými předchůdci představovala tato košťata obrovský krok vpřed. Polštářové kouzlo, které vynalezl Elliot Smethwyck roku 1820, podstatně přispělo k tomu, že nová košťata byla mnohem pohodlnější než dřív (viz obr. F). Košťata 19. století však obvykle nedosahovala velkých rychlostí a ve vyšších polohách byla často těžko ovladatelná. Většinu košťat vyráběli ručně jednotlivci mezí řemeslníky, ale i když z hlediska designu a uměleckého zpracování jsou to někdy obdivuhodné exempláře, jejich výkonnost se zřídkakdy vyrovnala jejich elegantnímu vzhledu.
Efekt polštářového kouzla (neviditelný)
Obr.F
Názorným příkladem je Duběnka Sedmdesát devět (Oakshaft 79), pojmenovaná podle toho, že první exemplář byl vyroben roku 1879. Duběnka, jejímž konstruktérem byl portlandský výrobce košťat Eliáš Grimstone, je elegantní koště s velice silnou dubovou násadou, jehož hlavními přednostmi jsou vytrvalost a odolnost proti prudkým nárazům větru. Dnes je Duběnka vysoce ceněným sběratelským kouskem, pokusy o její využití při famfrpálu však nikdy nebyly úspěšné. Při obrátkách ve vysoké rychlosti je příliš těžkopádná a nikdy si nezískala oblibu hráčů, kteří dávají přednost pohyblivosti před bezpečností, přestože zůstane navždy zapsána v historii jako koště, jehož roku 1935 použila Jocunda Sykesová při prvním úspěšném přeletu Atlantického oceánu. (Do té doby dávali čarodějové a čarodějky přednost plavbě lodí a košťatům na tak velké vzdálenosti nedůvěřovali. Nespolehlivost kouzla přemisťování stoupá spolu se zvětšující se vzdáleností geometrickou řadou, takže používat ho k mezikontinentální přepravě se doporučuje pouze špičkově vytrénovaným kouzelníkům.)
První Měsíční paprsek (Moontrimmer), který vyrobila roku 1901 Gladys Boothbyová, představoval v konstrukci košťat obrovský skok vpřed a po nějakou dobu byla tato štíhlá košťata s jasanovou násadou pro potřeby famfrpálu velice žádaným artiklem. Hlavní předností Měsíčního paprsku oproti ostatním košťatům byla jeho schopnost dosahovat větších výšek než dřív (a zároveň si uchovat v těchto polohách plnou ovladatelnost). Gladys Boothbyová nestačila Měsíční paprsky vyrábět v množství, které hráči famfrpálu požadovali; ti proto uvítali výrobu nového modelu, kterým byl Stříbrný šíp (Silver Arrow). To byl pravý předchůdce závodního koštěte, dosahoval mnohem vyšších rychlostí než Měsíční paprsek nebo Duběnka (s větrem v zádech to bylo až sedmdesát mil za hodinu), stejně jako tato košťata však byl dílem jednoho jediného kouzelníka (Leonarda Jewkese) a poptávka po něm mnohonásobně převyšovala nabídku.
K revolučnímu zlomu došlo roku 1926, kdy bratři Bob, Bill a Barnaby Ollertonovi založili firmu Cleansweep Broom Company. Jejich první model, Zameták Jedna (Cleansweep One), se vyráběl v množstvích, jaká svět dosud neviděl, a na trhu se prezentoval jako závodní koště speciálně konstruované pro sportovní účely. Zameták, který uměl vybírat zatáčky jako žádné koště před ním, okamžitě slavil triumfální úspěch, takže během jednoho roku létaly na Zametácích všechny famfrpálové týmy celé země.
Bratři Ollertonové si však výhradní monopol na trhu famfrpálových košťat neudrželi dlouho. Roku 1929 vznikla druhá firma vyrábějící závodní košťata: založili ji Randolph Keitch a Basil Horton, oba hráči Falmouthských jestřábů. Prvním koštětem společnosti Comet Trading Company byla Kometa Sto čtyřicet (Comet 140), pojmenovaná tak proto, že to byl sto čtyřicátý model, který Keitch a Horton testovali před jeho uvedením na trh. Díky patentovanému Hortonovu-Keitchovu brzdicímu kouzlu hrozilo mnohem menší nebezpečí, že hráči famfrpálu přeletí branky nebo vylétnou do autu a Kometa se v důsledku toho stala oblíbeným koštětem mnoha britských a irských týmů.
Zatímco konkurence mezi Zametáky a Kometami se zostřovala, o čemž svědčí skutečnost, že v letech1934 a1937 byly na trh uvedeny vylepšené modely Zameták Dva a Tři a roku 1938 Kometa 180, po celé Evropě se začali objevovat další výrobci košťat.
Ohnivák (Tinderblast) byl uveden na trh roku 1940. Jeho výrobcem byla firma Ellerby and Spudmore ze Schwarzwaldu a šlo o vysoce odolné koště, které však nikdy nedosáhlo špičkových rychlostí Komet a Zametáků. Roku 1952 přišla firma Ellerby and Spudmore na trh s novým modelem zvaným Žíznivá čára (Swiftstick). Ta je sice rychlejší než Ohnivák, má však sklon při stoupání ztrácet výkon a profesionální famfrpálové týmy tento model nikdy nepoužívaly.
Roku 1955 představila firma Universal Brooms Ltd. svůj Povětroň (Shooting Star), což byl do dnešního dne nejlevnější model závodního koštěte. Po počátečním úspěchu, kdy si získal obrovskou oblibu, se však naneštěstí ukázalo, že Povětroně po nějaké době používání ztrácejí rychlost i výšku, a firma Universal Brooms roku 1978 zanikla.
Roku 1967 byl svět závodních košťat elektrizován vytvořením společnosti Nimbus Racing Broom Company. Něco takového, jako byl Nimbus Tisíc (Nimbus 1000), svět do té doby neviděl. Nimbus, který dosahoval rychlosti až sta mil za hodinu a byl schopen se na místě ve vzduchu otočit o tři sta šedesát stupňů, v sobě spojoval spolehlivost staré Duběnky Sedmdesát devět se snadnou ovladatelností nejlepších Zametáků. Okamžitě se stal oblíbeným koštětem profesionálních famfrpálových týmů celé Evropy a následné modely (Tisíc jedna, Tisíc pět set a Tisíc sedm set) pomohly firmě Nimbus Racing Broom Company udržet si vedoucí postavení mezi výrobci.
Proutěnka Devadesát (Twigger 90), která se začala vyrábět roku 1990, měla podle svých výrobců Flyteho a Barkera nahradit Nimbus v roli nejprodávanějšího modelu. Navzdory dokonalé povrchové úpravě a řadě nových prvků, jako je zabudovaná varovná píšťalka a samočesací kartáč, se Proutěnka ukázala jako nespolehlivá ve vysokých rychlostech, kdy nedokáže udržet směr, a získala si nešťastnou pověst koštěte, na němž létají čarodějové, kteří mají víc galeonů než rozumu.
2024 ©